|
|
Scholz-Wende pohledem CDU
Řežábková, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce zkoumá proměnu německé zahraniční a bezpečnostní politiky po ruské invazi na Ukrajinu v období od 24. února 2022 do června 2023, a pohled v té době opoziční CDU. V úvodní části je předložen historický kontext vývoje německé zahraniční a bezpečnostní politiky, institucionální rámec pro její formování a charakter německé zahraničněpolitické kultury. Teoretický rámec práce představují tři koncepty pro uchopení Německa coby aktéra mezinárodních vztahů: civilní mocnost, geo-ekonomická mocnost a rozpolcená mocnost. V praktické části práce zkoumá naplnění cílů kancléře Olafa Scholze: v dodávkách zbraní Ukrajině, v protiruských sankcích, v rozšíření zapojení Německa do misí NATO, v reformě a modernizaci německé armády a v nové kvalitě německé diplomacie. Výsledky zkoumání ukázaly ochotu Německa opustit některá dosavadní tabu, nést ekonomické náklady své politiky vůči Rusku, a i za cenu zadlužení více investovat do vlastních ozbrojených sil i do podpory Ukrajiny. Naráželo však přitom nejen na objektivní strukturální a institucionální limity, ale i na schopnost a ochotu politického vedení prosazovat své vlastní cíle. Pohled na roli CDU ukázal odhodlání být konstruktivní opozicí i ochotu podpořit vládu v zásadních momentech realizace obratu. Vedle toho však CDU zastávala kritické postoje zejména k tempu...
|
|
|
Christian parties in Switzerland, in Austria and in Germany - a comparison
TRAPL, Dominik
Tato bakalářská práce se zabývá třemi nejvýznamnějšími křesťanskými stranami, a to Křes-ťanskodemokratickou unií (CDU) na území Spolkové republiky Německo včetně její sester-ské Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) působící na území Svobodného státu Bavor-sko. Dále Středu (Die Mitte) ve Švýcarské konfederaci, která vznikla 1.1.2021 sloučením Křesťanskodemokratické lidové strany (CVP) a Občanské demokratické strany (BDP). Poté Rakouské lidové strany (ÖVP) v Rakouské republice. Jedná se o politické strany, které mají společný základ, a to v křesťanských tradicích, ke kterým se hlásí. Přesto dochází v průběhu let k pozvolenému opuštění od těchto tradic, což je patrné zejména u Rakouské lidové strany, která chce již být stranou všech občanů Rakouska bez ohledu na jejich vy-znávání víry. Ve své teoretické části jsem se zaměřil na charakteristiku křesťanských stran včetně mládežnických organizací. V následující praktické části provádím analýzu voleb do dolních komor parlamentů za posledních 10 let, tedy volební úspěchy zmíněných křesťan-ských stran a následného zastoupení ve sněmovně v letech 2011 až 2021. Poté se zabývám volebními programy křesťanských stran ke zvoleným tématům. Mým cílem je tedy hledat společné aspekty k určitým sociálním problémům, ale zároveň i odlišné postoje.
|
|
|
Postoj CDU v Bádensku-Württembersku k azylové politice
Prokhoshin, Aleksei ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá aktuální otázkou azylové politky, která je jedním z ústředních témat současné německé politky. Zároveň se soustřeďuje na zemskou politku Bádenska-Würtemberska a zaměřuje se na jednu politckou stranu, a to na Křesťanskodemokratckou unii Německa, která je jedním z klíčových aktérů na zemské úrovni, v období let 2011-2021, čímž záměrně vynechává uprchlickou krizi z Ukrajiny v důsledku ruské agrese. Práce představuje základní informace ohledně postavení CDU, azylové politky a historického kontextu přistěhovalectví jak do Německa, tak do samotné spolkové země. Vzápět se zabývá výzkumem vývoje v čase postoje předních osobnost zemského svazu CDU k azylové politce a argumentací jejich stanoviska, kde se využívají jak primární zdroje jako protokoly z plenárních zasedání zemského sněmu, tak sekundární zdroje, mezi něž lze zařadit články z regionálních novin a vybrané monografe, které slouží pro doplnění kontextu práce nezbytného pro přesnější interpretaci výroků jednotlivých politků za CDU BW. Na základě provedené analýzy lze usoudit, že největší změna postoje k azylové politce je patrná na podzim 2015, kdy se euforie z přijet válečných uprchlíků ze Sýrie zcela vypařila, a předcházející tomu "láska k bližnímu svému" ze strany CDU BW se ukázala být poněkud přehnaná a místy...
|
|
|
Politika západoněmeckých parlamentních stran vůči zemím východního bloku v letech 1963-1966
Matějů, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Rigorózní práce Politika západonemeckých parlamentních stran vuci zemím východního bloku v letech 1963-1966 se zameruje na postoje jednotlivých parlamentních stran Spolkové republiky Nemecko (tedy CDU/CSU, FDP a SPD) k politice Spolkové republiky vuci zemím východního bloku v dobe Erhardovy vlády. Vychází z predpokladu, že v letech 1963-1966 došlo u všech parlamentních politických stran Spolkové republiky Nemecko k výraznému posunu ve vnímání nemecké a východní politiky. Tuto tezi se práce snaží potvrdit, anebo vyvrátit pomocí dukladného, chronologicky usporádaného popisu a rozboru vývoje dané problematiky a následné komparativní analýzy prístupu sledovaných politických stran k politice vuci Sovetskému svazu, Nemecké demokratické republice i dalším komunistickým státum východní Evropy ve vymezeném období. Práce predkládá ctenárum charakteristiku nemecké a východní politiky Spolkové republiky Nemecko v první polovine 60. let 20. století, jež se neomezuje na pouhé zaznamenání oficiálních postoju spolkové vlády, nýbrž se zabývá postoji všech parlamentních politických stran. Navíc se tuto problematiku snaží predstavit jako proces utvárení kolektivních názoru, které se neustále vyvíjejí a reagují na zmeny ve svetové i domácí politice. Rozbor nemecké a východní politiky západonemeckých parlamentních stran...
|
|
|
Německý odklon od jádra v roce 2011 a politické motivace CDU/CSU
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá německým odstupem od jádra v roce 2011 a politickými motivacemi CDU/CSU. Cílem práce je potvrdit nebo vyvrátit, že se ze strany CDU/CSU jednalo o takticky motivovaný čin s cílem zabránit vysokým voličským ztrátám v blížících se zemských volbách. Odklon od jádra není pro Německo ničím novým, odpor proti jaderné technologii má zde již silnou tradici a už za vlády rudo-zelené koalice po roce 1998 došlo k ujednání prvního německého odklonu od jádra. Pro CDU/CSU představovaly nicméně jaderné elektrárny vhodnou přechodnou technologii, než se bude moci Německo plně spolehnout na obnovitelné zdroje energií a patřili k čelním zastáncům jádra. Když se proto v roce 2009 dostali k moci, ujednali novelizaci atomového zákona a došlo k prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Jejich postoj byl neměnný až do jaderné havárie ve Fukušimě v březnu 2011, kdy došlo k zásadnímu obratu v jejich jaderné politice, a rozhodli se podpořit odklon od jádra. Oficiální odůvodnění vlády se jeví jako nedostatečné, neboť v žádné jiné zemi nedošlo k tak radikální reakci. Vláda vysvětlila svůj obrat tím, že si v důsledku havárie ve Fukušimě uvědomila reálnost rizik spojených s provozem jaderných elektráren. Považuji proto za vhodné, zabývat se analýzou politických motivací CDU/CSU pro druhý německý...
|
|
|
Rozdíly v prosazování genderové rovnosti v politice hnutí Ano 2011 a unie CDU/CSU
Sutterová, Dita ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce Rozdíly v prosazování genderové rovnosti v politice hnutí Ano 2011 a unie CDU/CSU se zabývá komparativní analýzou dvou politických stran, českého hnutí Ano 2011 a německé unie CDU/CSU na základě jejich přístupu ke genderové rovnosti. Obě strany, jako vládnoucí strany od roku 2018, disponují velkým vlivem na nastolení ve společnosti větší genderové rovnosti, než jaká panuje nyní. Proto se tato práce snaží zodpovědět výzkumné otázky Jak se obě politické strany ke genderové rovnosti staví? Jak ji konstruují ve své politice a jak ji prosazují? A jestli se opravdu pokoušejí nastavit svou politikou ve společnosti větší genderovou rovnost, nebo ji jen využívají jako formu k získání volebních hlasů od více voličů/voliček? K nalezení odpovědí jsem použila kvalitativní metodu obsahové analýzy politických, vládních a předvolebních programů stan a dalších stranických dokumentů.
|
|
|
Postoj CDU/CSU k východní a německé politice sociálně-liberální koalice v letech 1969-1973 a její vliv na tehdejší vládu
Mourková, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce Postoj CDU/CSU k východní a německé politice sociálně-liberální koalice v letech 1969-1973 a její vliv na tehdejší vládu se zaměřuje na postoj politické frakce CDU/CSU (Unie) k východní a německé politice v letech 1969-1973. Tím je myšlena politika vůči zemím východního bloku, která byla prosazována sociálně-liberální vládou Willyho Brandta. Předložená práce se dále také zabývá vlivem Unie na prosazování východní a německé politiky v tomto období. Unie se přesně po 20 letech u moci musela po volbách do Spolkového sněmu v roce 1969 smířit s novou rolí opoziční strany. Po třech letech "jednoty" ve velké koalici pod vedením kancléře Kurta Georga Kiesingera začala pomyslná doba ideologické války s SPD, kterou vyvolala zejména otázka východní a německé politiky. Práce popisuje hlavní události prosazování německé a východní politiky, počínaje německo-německými summity v Erfurtu a Kasselu, přes jednání o smlouvách se zeměmi východního bloku až po vstup SRN a NDR do Organizace spojených národů. Tezí práce je předpoklad, že Unie ovlivnila kurz německé a východní politiky nově vládnoucí sociálně-liberální koalice, a to především prostřednictvím hlavních opozičních aktérů.
|
|
|
Azylová politika CSU na pozadí dvou migračních krizí
Duháčková, Klára ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá azylovou politikou Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) v období dvou migračních krizí, tedy v letech 1990-1993 a 2015-2017. Strana se od 80. let 20. století ve vztahu k azylové problematice profilovala jako hlavní obhájce národních zájmů se snahou omezit vysoký příliv přistěhovalců a uprchlíků, argumentující nejen enormní finanční zátěží a častým zneužíváním azylového práva v ekonomický prospěch uprchlíků, ale rovněž otázkou sebeurčení národa a sociopolitickými dopady. V souladu s touto argumentací a v reakci na rostoucí počet žadatelů o azyl a obecně cizinců v zem prosadila na začátku 90. let azylový kompromis, novelu základního zákona, která vymezovala, za jakých podmínek se politicky pronásledovaný může dovolávat práva na azyl, jež je dodnes součástí německého azylového práva. Od roku 2013 si však německá média začala všímat přívětivější rétoriky CSU v oblastech migrace a azylu, zejména s ohledem na výroky nové bavorské ministryně práce, sociálních věcí, rodiny a integrace, Emilie Müllerové. Text diplomové práce zkoumá přístup azylové politiky CSU na pozadí obou migračních krizí. Na základě analýzy oficiálních dokumentů a stranického periodika Bayernkurier práce dochází k závěru, že v azylové politice CSU došlo k částečnému posunu rétoriky křesťanských...
|
|
| |
|
|
Between Westbindung and Ostpolitik: Reconceptualising German-Russian Relations 2014-2017
Jacobs, Jonathan ; Stepanovic, Vera (vedoucí práce) ; Escriba, Abel (oponent)
German-Russian relations have remained strong since the Cold War, despite continuing in traditions of multilateralism and integrated into the Western order. Despite recent tensions and deterioration since the Ukraine Crisis, German-Russian relations are a subject of intense debate between the political parties CDU/CSU and SPD that governed Germany in a coalition from 2014-2017. This thesis utilises a social constructivist method to focus on social factors and party-political legacies relevant in the evolving relationship. It then analyses the evolving discourse of the parties about Russia in the years 2014-2017, focusing on the different ways the discourse uses and connects with the factors and legacies. Although a parallel movement is discerned between the foreign policy positions of the CDU/CSU and SPD, the parties' positions do not converge but remain in conflict about the future of European security, cooperation with Russia and the desired foreign policy role of Germany. Throughout, the analysis suggests that contemporary theories about German-Russian relations and about Germany's foreign policy role should look at the internal debates and factors to get a more complete picture of German foreign policy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.